Jedním z nejdůležitějších témat feministické filozofie je nové uchopení těla a tělesnosti. Tělo nadále není vnímáno jako specifický předmět mezi předměty, ale jako klíčová součást naší existence, která hraje zásadní roli při utváření naší subjektivity.
Cílem těchto přednášek není pouze uvedení podnětného tématu, ale zároveň vyjádření podpory Feministické společnosti v duchu prohlášení spolků, ke kterému jsme se připojili.
Filosofický spolek Praxis si pro Vás připravil přednáškový cyklus s názvem Moderní subjekt a společnost. V rámci několika přednášek se budeme snažit nahlédnout mnohé zdánlivě výhradně sociologické fenomény z filosofických perspektiv.Jako první uslyšíte přednášku Jedinec a společnost
v perspektivě sociologické teorie Pierra BourdieuBourdieu, kterou přednese doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. z katedry Sociologie FF UK a katedry Historické sociologie FHS UK.
„Přednáška se zabývá východisky, základními principy a problémy koncepce francouzského sociologa Pierra Bourdieua. Zvláštní pozornost je věnována kategoriím habitusu a sociálního pole, ale také zamyšlení nad silnými a slabými stránkami této sociologie, nad její originalitou a přínosem.“
Stav faktuální nejistoty k určitému souboru faktů A nastává tehdy, když nejsme schopni na základě uznaného souboru faktů B rozhodnout o platnosti souboru faktů A. Nejsme tedy schopni ani zdůvodnit, zda platí, nebo neplatí A pouze na základě B. V praxi (např. v soudních řízeních) se ale setkáváme s případy, kdy je třeba rozhodnout o souborech, jako je A, rozhodnout. Jakým způsobem jsou tato rozhodnutí činěna? Jak jsou zdůvodňována? Jak se můžeme rozhodovat, když panuje nejistota?
Každý den se na českých školách v rámci základů společenských věd vyučuje předmět filosofie, aniž by však probíhala či proběhla zásadnější debata o tom, jak se má vlastně filosofie vyučovat (to kontrastuje například s diskusemi, které se vedou v didaktice českého jazyka či didaktice matematiky). Přednáška nejprve zmapuje současný stav (Jak je vymezeno postavení filosofie Rámcovým vzdělávacím programem? Jaká je převládající praxe výuky filosofie na SŠ?) a následně se zamyslí nad možnými alternativami výuky filosofie (inspirace didaktikou literatury, reflexe názorů samotných studentů, možnosti členění učiva, problém učebnic).
Předtím, než Popper přejde ve druhém svazku Otevřené společnosti k polemice s Marxovým historicismem, rozebírá ve 14. kapitole to, co označuje za jeho „snad největší“ sociologický přínos: zpochybnění mj. Millovy „plausibilní teori[e], podle níž veškeré zákony života společnosti musí být nakonec redukovatelné na psychologické zákony ‚lidské přirozenosti‘“. Příspěvek představí Popperovo rozšíření této kritiky metodologického psychologismu jakož i jeho kritiku přístupu Marxova; ukáže, jak jeho vlastní pojetí metodologie společenských věd souvisí s jeho koncepcí světa 3.
Strojový překlad je rychle se rozvíjející odvětví umělé inteligence. Služby jako Google Translate jsou dostupné široké veřejnosti a jejich překlady se stále zdokonalují. Co můžeme z jejich vývoje a fungování zjistit o podstatě jazyka? Na příkladu vztahu jazykových modelů pro strojový překlad a filosofie Gottloba Frega, pozdního Wittgensteina a strukturalismu ukážeme, jaké argumenty může reflexe technologického vývoje přinést v otázkách sémantického holismu a jazykového strukturalismu. Současně na tomto příkladu demonstrujeme několik obecných tezí o vztahu filosofie a computer science.
The theories of Jacques Lacan have been widely applied to cultural studies, literature, gender studies, philosophy, arts, and so on. Lacan’s theories are notoriously obscure and complicated; the aim of the lecture is to provide an introduction to what is known as the Lacanian triad of Imaginary, Symbolic, and Real. With that aim in mind, the audience will also be introduced to other Lacanian concepts in order to be provided with the fundamental tools of understanding Lacanian psychoanalysis.
Přednáška uváží možnou souvislost Merleau-Pontyho fenomenologie tělesnosti s určitými poznatky z oblasti fyzioterapie. Současná fyzioterapie je přehlídkou rozmanitých „metod“ a „konceptů“, obvykle nedostatečně teoreticky podložených, které ovšem některým terapeutům „fungují“. Pro alespoň částečná vysvětlení tohoto úspěchu chodí jednotlivci a skupiny do sféry evidence-based medicíny.
Přednáška se zabývá východisky, základními principy a problémy koncepce francouzského sociologa Pierra Bourdieua. Zvláštní pozornost je věnována kategoriím habitusu a sociálního pole, ale také zamyšlení nad silnými a
slabými stránkami této sociologie, nad její originalitou a přínosem.
Jedním z nejdůležitějších témat feministické filozofie je nové uchopení těla a tělesnosti. Tělo nadále není vnímáno jako specifický předmět mezi předměty, ale jako klíčová součást naší existence, která hraje zásadní roli při utváření naší subjektivity.
Searlova teorie institucí je jednou z nejživějších oblastí dnešní filosofie (jeho The Construction of Social Reality je nejcitovanější anglickojazyčnou filosofickou knihou z období po r. 1995), s aplikací ve všech humanitních a sociálních vědách od práva přes ekonomii po literární teorii.
