V této debatě budou naši hosté hovořit o neustále narůstajícím množství akademických publikací. Jak se toto „zrychlování vědy“ projevuje na kvalitě publikací a celkové povaze vědy? Čím je zapříčiněno? Můžeme tempo vědy nějak ovlivnit?
V poslední době je termín postpravda skloňován ve všech možných kontextech. Oxford Dictionary ho dokonce označil jako nejpoužívanější výraz roku 2016. V panelové debatě se ovšem nechceme zaměřit pouze na stávající stav věcí, nýbrž chceme kriticky reflektovat vztah filosofie, pravdy a politiky v koncepcích různých myslitelů. Z reflexe tohoto vztahu v historii chceme následně přistoupit k analýze současné situace.
Ve společnosti i v akademické sféře dochází v posledních letech k nárustu finanční a sociální nejistoty, především v důsledku snižování mezd a nahrazování plného pracovního poměru jiným druhem vazby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nejčastěji částečným úvazkem. Tento stav nazýváme prekarizací práce. V debatě probereme příčiny, důsledky a specifika prekarizace práce v akademické sféře, kde jsou životní podmínky ovlivněny nejen formou úvazků, ale i finanční závislostí na grantech a jiných krátkodobých zdrojích. Dále budeme hovořit o doktorském studiu a dopadech požadavků akademické mobility na sociální život akademických pracovníků.
Kdy a proč se stala ekologie zajímavou pro filosofii a jiné humanitní vědy? Jaká jsou hlavní filosofická témata ve vztahu k ekologii? Jakým způsobem nutí enviromentální krize společnost promýšlet svou vlastní organizaci? Přichází konec člověka?
První debata studentského spolku Praxis se zaobírala vztahem filosofie a veřejného prostoru. S našimi hosty jsme řešili, jestli z pojmu filosofie plyne nutný vztah k veřejnému prostoru a jakých podob může tento vztah nabývat. Dále jsme si kladli otázku, jestli filosofie má vůbec vstupovat do veřejného prostoru a jaké má k tomu v současné době prostředky a možnosti.
Lze říci, že existuje jednotná idea univerzity? Jaký poměr je dobré držet mezi praktickou a teoretickou výukou na univerzitě? Slouží univerzita jakožto prerekvizita k uplatnění se na trhu práce nebo zde jde o vzdělání samo? Jaké jsou reálné vlivy univerzit na fungování společnosti?
Fenomén predátorských časopisů je od minulého roku jedním z neopominutelných problémů akademického prostředí. Tomuto tématu se budeme věnovat nejen na pozadí aféry na Fakultě sociálních věd, ale spolu s našimi panelisty se jej pokusíme zasadit do širšího kontextu fungování univerzitních a vědeckých orgánů a v závěru se pokusíme zaměřit na možné nástroje, s jejichž pomocí lze trendu predátorských časopisů čelit.
